Mgr. Aleš Březina

Aleš Březina absolvoval Konzervatoř v Plzni (housle) a muzikologii na univerzitách v Praze a Basileji. Od roku 1994 je ředitelem Institutu Bohuslava Martinů v Praze. Publikoval v českých a zahraničních časopisech a sbornících řadu odborných studií o hudbě 20. století, zejména o životě a díle B. Martinů. V roce 1998 rekonstruoval první verzi opery B. Martinů Řecké pašije (revizi partitury a klavírního výtahu vydala vídeňská Universal Edition), která byla premiérována na festivalu Bregenzer Festspiele v Rakousku v roce 1999 v koprodukci s Royal Opera House Covent Garden (v lednu 2005 ji bylo možno shlédnout v brněnském Národním divadle, kde zakončovala projekt Česká hudba 2004). Následně ji nastudovala opera v Brémách a Soluni.
Březina je předsedou ediční rady Souborného kritického vydání děl B. Martinů, připravil řadu skladeb tohoto skladatele pro kritická či urtextová vydání v českých, německých, anglických, rakouských a francouzských nakladatelstvích. V poslední době to byla zejména urtextová edice opery Julietta aneb Snář, která sloužila pro nastudování této opery v pařížské Opera Bastille v únoru 2006. V minulých deseti letech přednášel Březina na replicas relojes konferencích v mnoha evropských zemích (Praha, Bregenz, Londýn, Paříž, Brusel ad.) a USA. Uspořádal několik mezinárodních replicas relojes muzikologických konferencí v Praze a v Bregenzi, přednesené texty připravil k vydání v nakladatelství Peter Lang Verlag Bern a Peter Lang Verlag Berlin.
Je též spoluautorem a průvodcem dvou dokumentárních filmů, které režíroval Jiří Nekvasil: Bohuslav Martinů: Návrat z exilu (ČT 1998) a Martinů a Amerika (ČT 2000). Opakovaně spolupracuje s rakouskou televizí ORF a kulturním kanálem 3SAT, pro který připravil pořady o B. Martinů a Řeckých pašijích (1999), o Zlatém kohoutkovi N. Rimského–Korsakova (2000), o Juliette B. Martinů (2002) a Lišce Bystroušce L. Janáčka (2003). Kromě toho přeložil libreto opery Julietta aneb Snář do němčiny (spolu s Dietfriedem Bernetem, Bregenzer Festspiele 2002) a Řecké pašije (ND 2006) do češtiny.

Od roku 1995 je Březina dramaturgem pražského Festivalu Bohuslava Martinů, ze kterého vydává každý rok nekomerční CD. V roce 2005 vytvořil hudební dramaturgii Českého národního dne a Českého národního týdne na světové výstavě EXPO 2005 v japonském Aichi. V roce 2004 připravil dramaturgii projektu České sny, mezinárodního hudebního festivalu s více než 100 koncerty v 17 evropských zemích. (www.ceskesny.cz). Pro rok 2007 byl pověřen dramaturgií druhého ročníku Českých snů.
Vedle své muzikologické a organizační činnosti je Březina autorem hudby k řadě filmů, divadelních a televizních inscenací. Mezi nejvýznamnější patří filmy Knoflíkáři (režie Petr Zelenka, 1998), Musíme si pomáhat (režie Jan Hřebejk, 2000 – nominace na cenu Americké filmové akademie Oscar 2000 v kategorii Nejlepší zahraniční film, soundtrack Sony BMG) , Horem pádem (režie Jan Hřebejk, 2004 - nominace na cenu Český lev za nejlepší hudbu, soundtrack Sony BMG) a hudba k německému filmu Durch diese nacht sehe ich keinen einzigen Stern s Corrinou Harfouch v hlavní roli (režie Dagmar Knöpfel, 2005). Pro zpěvačku Soňu Červenou napsal Březina melodram A-ha!, který byl premiérován na Mezinárodním festivalu melodramu v Praze v listopadu 2004 a reprízován mj. v televizním dokumentu Olgy Sommerové Moje století (ČT 2005). V současné době dokončuje Březina hudbu k filmům Kráska v nesnázích (režie Jan Hřebejk, premiéra září 2006), Obsluhoval jsem anglického krále (režie Jiří Menzel, premiéra leden 2007). Na rok 2007 připravuje mj. hudbu k celovečernímu dokumentárnímu filmu Lukáše Přibyla s pracovním názvem Zapomenuté koncentrační tábory.
V březnu 2006 vyšlo CD významné izraelské šansoniérky Chavy Alberstein Lemele, které Březina aranžoval a produkoval. Aktuálně je v realizační fázi také dílo pro Soňu Červenou, pro níž vytvořil celovečerní operu o procesu s Miladou Horákovou Zítra se bude aneb Hra na proces na libreto J. Nekvasila.

replica uhren
replika klockor